Borat
14. 4. 2007
Na letošních Oskarech nejvíc triumfovala Skrytá identita, v televizi proběhlo nejvíc reklam na nového Jamese Bonda, ale v kuloárech se zdaleka nejvíc probíral jiný film. Ano, mluvím o novém filmu Sachy Barona Cohena, jehož alterego Borat si vysloužilo celovečerák. Šílený kazašský reportér se vydal do Ameriky, aby tu pro domácí televizi natočil dokument o tom, jak se žije na Západě. Se svým obtloustlým společníkem objíždí spojené státy a lámanou angličtinou se snaží z řadových Američanů tahat rozumy, případně se před nimi chová jako nesvéprávný blázen, který poprvé vidí výtah, WC nebo metro. Jeho vychytralá taktika však slaví nebývalé úspěcha a občaně "nejsvobodnější země na světě" jsou tváří v tvář východoevropské kameře až nečekaně upřímní.
A výsledek, notně podpořený výběrem z těch nejpikantnějších situací, vás zaručeně smete, ať už jste o tom filmu slyšeli cokoliv. Borat se díky časopisu o Pobřežní hlídce zamiluje do Pamely Anderson a vydá se za ní přes celé "Jů. Es end Ej". Pohádá se díky tomu se svým společníkem a dá si s ním řesko-římský zápas, jaký jste ještě neviděli. A mezi tím vším stihne získat od obyvatel Ameriky skutečně zajímavé informace, včetně toho, jakou rychlostí musíte jet, aby vám Žid nepoškodil kapotu vašeho auta, když ho chcete přejet. Majitelé autobazaru zkrátka myslí na všechno.
Borat je zábavný jako sociologická studie i jako klasický dějový film, protože linie s Pamelou si stihne dělat srandu i z klasických filmových postupů, a navzdory některým slabším gagům (likvidace starožitnictví) se Sacha Baron Cohen opravdu snaží a jeho výkon často dosahuje oscarových parametrů. Největší dík ale patří všem ostatním hercům - běžným lidem, kteří šli se svými názory na trh a zas jednou potvrdili věčnou pravdu: Člověk jako individuální tvor je docela nudný, ale s lidstvem dokáže být ohromná zábava. Buďme teda vděční, že Borat nejel místo do Ameriky třeba do Liberce, odpusťme drobná zaškobrtnutí a pobavme se na účet "světové velmoci". Něco podobného už pravděpodobně nikdy neuvidíte, a až to "zkultovní" (spíš už zkultovnělo), budete moct dalším generacím říkat: "Jo, u toho sem tenkrát byl."
8/10
A výsledek, notně podpořený výběrem z těch nejpikantnějších situací, vás zaručeně smete, ať už jste o tom filmu slyšeli cokoliv. Borat se díky časopisu o Pobřežní hlídce zamiluje do Pamely Anderson a vydá se za ní přes celé "Jů. Es end Ej". Pohádá se díky tomu se svým společníkem a dá si s ním řesko-římský zápas, jaký jste ještě neviděli. A mezi tím vším stihne získat od obyvatel Ameriky skutečně zajímavé informace, včetně toho, jakou rychlostí musíte jet, aby vám Žid nepoškodil kapotu vašeho auta, když ho chcete přejet. Majitelé autobazaru zkrátka myslí na všechno.
Borat je zábavný jako sociologická studie i jako klasický dějový film, protože linie s Pamelou si stihne dělat srandu i z klasických filmových postupů, a navzdory některým slabším gagům (likvidace starožitnictví) se Sacha Baron Cohen opravdu snaží a jeho výkon často dosahuje oscarových parametrů. Největší dík ale patří všem ostatním hercům - běžným lidem, kteří šli se svými názory na trh a zas jednou potvrdili věčnou pravdu: Člověk jako individuální tvor je docela nudný, ale s lidstvem dokáže být ohromná zábava. Buďme teda vděční, že Borat nejel místo do Ameriky třeba do Liberce, odpusťme drobná zaškobrtnutí a pobavme se na účet "světové velmoci". Něco podobného už pravděpodobně nikdy neuvidíte, a až to "zkultovní" (spíš už zkultovnělo), budete moct dalším generacím říkat: "Jo, u toho sem tenkrát byl."
8/10
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář