Těmito
slovy začíná nejnovější počin proslulého herního studia Squaresoft ze
světa Final Fantasy VII – famózní, proslulé hry, o které se říká že
díky 8 milionům prodaných kopií "udělala Playstation" a která si
získala davy nadšených fanoušků po celém světě, autora tohoto článku v
to počítaje. Ano, i já jsem podlehl kouzlu prapodivných, z kostiček
poskládaných postaviček a svého času s nimi strávil dobře přes dvě
stovky hodin (zpropadený časovač v hlavním menu nikoho nenechal na
pochybách, jak dlouho už před blikající obrazovkou proseděl) a přitom
nikdy nelitoval ani jediné z nich. Taková to byla hra.
A teď nám všem dává Squaresoft příležitost k návratu ve svém
novém, počítačově generovaném filmu Final Fantasy: Advent Children.
Square to přitom k filmařině táhne už dlouho: Nehledě na renderované
filmečky v hrách z jejich dílny, které by už jistě vydaly na několik
DVD, tu máme odvážný počin z roku 2001 – Final Fantasy: Spirits Within.
Technicky brilantní dílko, které však při svém celosvětovém uvedení v
kinech hanebně propadlo a stáhlo s sebou do bankrotu i jednu z divizí
mateřské firmy, studio Square Pictures. Square však neztrácí důvěru v
režisérské schopnosti svých tvůrců a tak nyní, o 4 roky později, se na
scénu vrací s osvědčeným námětem, osvědčenými postavami a méně
ambiciózním (a mnohem méně nákladným) plánem vydat plně CG film v DVD
releasu.
Nuže, ten čas konečně nadešel a 14. září (ve skutečnosti o pár dní
dříve, díky nelegálně vynesené kopii) se postavy z FFVII vrací v plné
parádě, kterou jim současná počítačová technika může propůjčit. Film už
od samého začátku nenechá nikoho na pochybách, pro jakého diváka je
určen. Hned první scéna je přímým odkazem na finální záběry původní hry
a nezasvěcený divák bude jen těžko hádat, o co tam proboha režisérovi
jde. A bude hůř... Během několika úvodních minut je sice v pár větách
prezentován jakýsi "stručný úvod" do předešlého děje, ale nedělám si
sebemenší iluze o tom, že by z něj nováček cokoliv pochopil. Však ještě
aby, vždyť jak dlouho trvalo nám, než jsme pochopili celý ten
propletenec s nálepkou "Final Fantasy VII"?! Alespoň já osobně, když
někdy nemůžu usnout, snažím si v duchu rekapitulovat základní dějové
zvraty v téhle herní klasice a obvykle usínám někde v polovině prvního
disku.
Po
této chabé rekapitulaci se tedy film konečně rozjíždí. Potkáváme Clouda
na zatraceně velké motorce, a než byste řekli švec, pustí se do něj
banda zloduchů na podobných vysokolitrážních obludách. Následuje
dechberoucí honička s několika úžasnými momenty. Střih. Tifa (sluší jí
to!) a malá Marlen spolu hovoří v kostele. Čekají na Clouda. Místo něj
přichází zloduch. Následuje efektní souboj s několika úžasnými momenty.
Střih...
Nu ano, je to tak: Final Fantasy: Advent Children tvoří z dobrých
osmdesáti procent výborně zpracované souboje s báječnou choreografií. Zbytek zabere cameo postav ze
staré party a pár zajímavých dialogů – těch je však příliš málo na to,
aby posouvaly děj, na který už beztak nezbylo místo. A tedy není divu,
že když je ke konci filmu zbývajících pěti minutách vyřešit
těch pár prdobojováno, všichni důležitější záporáci
dostali za ucho a bylo by potřeba ve zbývajících 5 min vyřešit těch pár problémů, o které koneckonců od začátku šlo, použijí
scénáristi variantu staletími osvědčené dramatické zkratky.
Takže je celkový výsledek spíše zklamáním? V určitém ohledu ano.
Fanoušci původní hry, kteří doufali v pokračování, hodné svého herního
předchůdce, budou nejspíš rozčarováni; naproti tomu divák FFVII dříve
nedotčený prakticky nemá šanci pochytit, kdo s kým proti komu a hlavně
proč. Je celkem zřejmé, proč Square s tímto titulem zamířil přímo na
DVD trh - uvedení do kin pro širokou veřejnost by muselo nevyhnutelně
skončit katastrofou.
Na
druhou stranu – a teď se obracím k těm mnoha z vás, kteří jste měli to
štěstí Final Fantasy VII hrát – ruku na srdce, co víc nám ještě mohli
dát? Šmankote, vždyť to na plátně je opravdová, živá Tifa a
opravdový Cloud, přesně tak, jak jsme si je představovali za všemi těmi
krychličkami a jehlánky, ze kterých byli v původní hře poskládaní.
Dozvíte se, kde vlastně Cloud celou dobu tahal svůj úctyhodný arzenál
mečů a jak se vlastně zachází s Materiemi. A hlavně se moc pěkně
nostalgicky zasníte...
FF: Advent Children není převratný film, myšlenkově ani technicky.
Přesto se však jedná o velmi dovedně odvedený kus řemeslné práce pro
velmi specifický okruh diváků. Pokud k němu budete přistupovat tímto
způsobem, nemá vás čím zklamat, ba naopak. A pokud vás snad přiměje
odněkud vyštrachat stará CD s původní hrou, tím lépe. Jsem přesvědčený,
že svět Final Fantasy VII. má co nabídnout i v dnešní době, která už
krychličkám a jehlánkům tolik nepřeje.
S nostalgií dávám 70%
S nostalgií dávám 70%